Knihy

Autory knihy, která pojednává o fenoménu strachu ve sportu, jsou Marian Jelínek (úspěšný hokejový trenér, který se dlouhodobě zabývá sportovní psychologií) a Markéta Hůrková (renomovaná sportovní novinářka).

Nový průvodce po méně známých lokalitách na obou stranách hranice zavede čtenáře na záhadná a tajuplná místa. Víte, kde je třeba Žabí tlama, Pivní hrnec nebo jeskyně loupežníka? Nová kniha vám to prozradí!

Unikátní velkoformátová publikace přináší výběr map od 16. do 20. století, na kterých je zachycena Šumava a Bavorský les. Kniha obsahuje regionální mapy včetně map vojenských, hospodářských či politických, mapové kuriozity a miniatury.

První část dvousvazkového celoživotního díla uznávaného šumavského odborníka a publicisty, historika Muzea Šumavy v Kašperských Horách Vladimíra Horpeniaka.

Druhá část životního díla šumavského historika a publicisty Vladimíra Horpeniaka. Svým typickým poutavým a čtivým jazykem popisuje jednotlivá zajímavá místa a lokality "jeho" pohoří. Nechybí resjtřík a odkazy na literaturu a zdroje.

Kniha s podtitulem 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst přináší další desítky tipů na místa, která spíše stojí stranou tradičních turistických tras, přesto mají co nabídnout - přírodní krásy, romantickou či mystickou atmosféru.

Nejnavštěvovanější památkou Plzeňského kraje je hrad Rabí, nejrozlehlejší hradní zřícenina v České republice. Kniha, která velmi podrobně popisuje dlouhou historii hradu, je dílem regionálního badatele Zdeňka Rudy.

Kniha popisuje přes osm desítek staveb (domů, kostelů, technických budov i třeba památníků), které tvoří tvář města. Její součástí jsou i jména architektů a stavitelů, kteří se o jejich vznik zasloužili.

Kniha o plzeňských řekách, potocích, studánkách, rybnících a nádržích volně navazuje na předchozí dílo Jana Hajšmana Tajemství plzeňských kopců. Kniha představuje jejich historii i současnost, stavby na jejich březích, události, které se tam staly.

Knihu o historických zajímavostech, přírodních a stavebních památkách podél toku řeky Klabavy sepsal brdský historik Tomáš Makaj. Řekla Klabava pramení v Brdech a autor ji sleduje od jejího pramene v Brdech až po soutok s Berounkou.